Prohlídka zdraví počítače

Než Viktor něco uklidí, umí se nejdřív podívat, jak na tom počítač je. Prohlídka je

čistě „read-only" — jen čte, nic nemění. Výsledek shrne do skóre 0–100 a seznamu nálezů.

Co Viktor kontroluje

Pruhy zaplnění a označený marod

Pruh u každého disku barví zaplnění: do 75 % zelená, od 75 % oranžová, od 95 %

červená. A když některý disk fyzicky hlásí potíže (SMART, nebo vadné bloky

v deníku událostí — to chytí i disky v USB boxu, kam SMART nevidí), Viktor ho

v přehledu místa označí červeným rámečkem a modelem, ať je na první pohled

vidět, o který kus železa jde. Samotné varování s vysvětlením najdeš v kartě

o chybách disku — tady se nic neopakuje.

Kronika disků: deník událostí jmenuje disky jen číslem — a čísla se po

restartu přehazují (hlavně u USB boxů). Viktor proto starší chyby přiřazuje

podle záznamů z doby, kdy vznikly: z vlastní kroniky a ze systémového

deníku Windows, který si připojené disky eviduje měsíce zpátky — takže vadný

disk pozná jménem i hned po instalaci. A protože vadné sektory se nehojí,

jednou prokázaný marod zůstává označený (podle sériového čísla), i když

staré chyby z deníku vyprší — přestane se hlásit až po odpojení disku.

Když záznam není, Viktor poctivě řekne, že disk už nejde dohledat — nikdy

netipuje a nikdy neobviní nevinný disk.

Skóre je poctivé

Start na 100, za každý nález se odečte podle závažnosti (kritické −40, k pozornosti −15,

informace −3). Žádná inflace, žádné dark patterns. Semafor: zelená ≥ 80, žlutá 50–79, červená < 50.

Skóre počítá jen ZDRAVÍ, ne VÝKON

Nálezy odpovídají na dvě různé otázky — a jen jedna z nich je skóre:

• ZDRAVÍ — „je stroj v pořádku?" Vadné bloky, SMART, neočekávaná vypnutí, chyby WHEA,

docházející místo, stáří BIOSu. Tohle body bere.

• VÝKON — „je nastavený naplno?" TRIM, rychlost a kanály paměti, obsazenost paměti,

napájecí plán, takt procesoru, SSD vs HDD a programy po startu. Nic z toho není rozbité,

jen se to dá nastavit líp. Body to nebere nikdy.

Dřív se sčítalo obojí dohromady, takže zdravému počítači klesalo skóre kvůli laditelnému

parametru — třeba −15 za osm programů po startu. To je přísnost bez důvodu: pomalejší

start není nemocný počítač.

Co body nebere také

• Co se nepodařilo zjistit — Viktor radši přizná, že neví, než aby hádal.
• Provozní stav Viktora samotného — třeba že věcem v Díře běží lhůta. Že máš něco

v karanténě, není porucha počítače. Proto tenhle údaj ani nevisí mezi nálezy: najdeš

ho u tlačítka Díry, kam patří.

Obsazenost paměti (a proč nebere body)

V appce ji najdeš vlevo pod disky, v příkazové řádce v sekci VÝKON — živý údaj, kolik

RAM je právě volné. A pruh u něj není jednolitý:

je rozdělený na díly podle toho, co paměť zabírá. Sedm největších programů a k tomu

zbytek (systém, ovladače, všechno drobné). Najeď na něj myší a vypadne seznam s čísly,

včetně toho, v kolika procesech program běží — prohlížeč jich mívá přes dvacet.

Díly sedí na obsazenou paměť přesně, protože zbytek se dopočítává. Working Set totiž

počítá sdílené knihovny u každého procesu znovu, takže prostý součet by pruh přetekl.

Díly se barví podle toho, kde na pruhu leží — vlevo tmavá zeleň, doprava přes jantar

k oranžové a červené. Barva tedy neříká nic o programu: tentýž Spotify je zelený na

prázdném stroji a oranžový na plném. A protože se poloha měří z celé šířky pruhu, na

poloprázdné paměti se doprava nikdo k červené nedostane — **červená znamená „paměť je

opravdu plná", ne „tenhle program je nejhorší".**

Slouží to k vysvětlení, ne k trestání: plná paměť sama o sobě není závada. Windows si nevyužitou paměť

schválně bere na cache — počítač, který má RAM prázdnou, ji jen plýtvá.

Viktor proto:

• měří dostupnou paměť, ne „volnou" (dostupná = volná + to, co jde okamžitě uvolnit),
• ozve se, teprve když je málo dostupné paměti a zároveň má systém vyčerpaný svůj limit —

jedno bez druhého ještě nic neznamená,

• nikdy za to nesnižuje skóre zdraví.

Když se ozve, řekne rovnou i co s tím: nejvíc pomůže omezit, co startuje samo —

a rovnou vedle je seznam programů po startu.

Číslo platí k okamžiku prohlídky. Paměť se mění každou chvíli, takže když chceš

vidět aktuální stav, přeměříš ho tlačítkem Prohlédnout znovu — kolečko

v dolní liště vpravo, hned vedle globusu. Prohlídka se jinak spouští při startu

Viktora a po každé akci.

Kdo nález řeší

• „Úklid" — když dochází místo; vede do okna Úklid, kde si vybereš, co pustit k vodě.
• „Poladit" — programy po startu; Viktor je vypne bezpečně a vratně, program zůstane nainstalovaný.
• „Doporučení" — hardware/firmware (BIOS, XMP, SSD, napájecí plán); Viktor jen poradí, nesahá na to.

Kontroly typu „běží hardware naplno?" (SSD, kanály RAM, napájecí plán, TRIM, takt CPU) jen **čtou

nastavení** — žádné zdržující benchmarky ani měření naslepo, jen poctivá rada, co zlepšit.

Pozn.: u procesoru se nekoukáme na okamžitý takt (ten schválně kolísá — v klidu klesá, to je

správně). Sledujeme jen, jestli ho nastavení napájení nedrží uměle dole (max. stav < 100 %,

vypnutý boost) — teprve to znamená „nejede, jak by mohl".

Proč úklid neoslepí prohlídku

Prohlídka čte Windows Event Log. Ten Viktor nikdy nemaže (ani „úklidem logů" —

viz retence). Tvoje diagnostická historie tak zůstává nedotčená.